28.leden je každoročně oslavován jako Mezinárodní den kostky LEGO a to z toho důvodu, že právě na toto datum připadají „narozeniny” této světově proslulé hračky. 28. ledna 1958 přesně ve 13:58 totiž byla dánským úřadem přijata žádost o její patentování. U této příležitosti jsme se rozhodli, že se s vámi podělíme o celý zajímavý příběh, jak tato kostka vznikla.

Jak možná víte, společnost LEGO založil dánský tesař Ole Kirk Kristiansen, který kvůli nedostatku zakázek během Velké hospodářské krize začal ze dřeva vyrábět drobné produkty do domácnosti, které si chudí zemědělci ze středního Jutska mohli dovolit spíše než třeba novou stodolu nebo chlév. V roce 1932 vedle žehlících prken nebo žebříků do svého portfolia přidal také první hračky. Ty nakonec úplně vytlačily ostatní výrobky a po celá třicátá i první polovinu čtyřicátých let se Ole Kirk soustředil již pouze na ně.

Výrobky Oleho firmy v roce 1932  (zdroj:  LEGO Group ).

V  druhé polovině 40. let se však Oleho firmě v důsledku všeobecného poválečného nedostatku přestalo dostávat potřebného množství kvalitního dřeva. Aby této situaci do budoucna předešel, začal se ohlížet po novém, trvanlivém a vysoce kvalitním materiálu, kterým by mohl dřevo při výrobě nahradit. Objel proto nespočet domácích i zahraničních prezentací, veletrhů a přehlídek až se v červnu 1946 zúčastnil také představení nového vstřikovacího listu britské výroby. Plastové výrobky, které z něj vypadávaly, jej tak nadchly, že jen pár měsíců poté byl stroj doručen do billundské továrny LEGO a stal se tak vůbec prvním svého druhu v Dánsku.

Společně s lisem do továrny dorazilo také několik vzorků plastových výrobků, které je pomocí něj možné vyrobit. Mezi nimi byly i malé kostky, které nesly jméno Self-Locking Building Bricks a byly od roku 1947 vyráběny britskou společností Kiddicraft. Tyto britské kostky si ihned získaly Oleho pozornost a v roce 1949 se mu staly hlavní inspirací pro vůbec první plastové kostky LEGO, které nazval Automatic Binding Bricks. První sety obsahovaly pouze dva druhy kostek (2×2 a 2×4) ve čtyřech barvách, které byly uvnitř duté a nedržely v sobě tedy tak pevně jako ty dnešní. I přesto se však v průběhu následujících let začaly poměrně slušně prodávat nejen v Dánsku, ale také ve Švédsku, Norsku a především Německu – největším evropském hračkářském trhu. Za úspěchem v Německu pak stojí zejména reklama „Wir bauen eine Stadt” (Stavíme město), která se promítala v místních kinech.

LEGO Automatic Binding Bricks (zdroj:  LEGO Group ).

Inspirace kostkami Kiddicraft byla u raných výrobků LEGO více než zjevná (zdroj:  The Unofficial LEGO Sets / Parts Collectors Guide ).

I přesto, že se kostky LEGO poměrně dobře prodávaly, ne všichni zákazníci s nimi byli spokojeni. Zejména z Německa totiž přicházely stížnosti na skutečnost, že kostky v sobě nedrží dostatečně pevně. Dům postavený z kostek LEGO tedy bez problému stál, jakmile jste jej však chtěli přesunout nebo do něj omylem „drcli”, model to ve většině případů neustál a rozpadl se.

V té době již bylo svěřeno řízení společnosti Oleho synovi Godtfredovi, který se kvůli těmto stížnostem 23. ledna 1958 sešel v Dánsku se svým bratrem, který měl na starosti divizi plastových hraček (LEGO Group v té době ještě stále vyráběla také dřevěné hračky) a ředitelem německé pobočky. Toho dne tito tři muži dlouze debatovali nad možným řešením nestability modelů sestavených ze současných kostek, když v jednu chvíli vzal Godtfred kousek papíru, který měl po ruce a rychle na něj načmáral několik návrhů.

Godtfred své návrhy nakreslil na list s předtištěnými study, které běžně ke své práci používali designéři stavebnic (zdroj:  LEGO Group ).

Ještě ten samý den pak Godtfred navštívil vedoucího lisovny plastů a požádal jej, aby podle jeho nákresů vyrobil několik vzorků kostky 2 x 4, mimo jiné i tu se dvěma trubičkami uvnitř. Byl si zřejmě vědom malého pokladu, který se právě v Billundu rodil a proto hned 24. ledna odvezl vzorky a dokumentaci do patentové kanceláře v Kodani, aby kostka mohla být co nejdříve patentována. Po cestě zpět však Godtfreda napadlo ještě lepší řešení – trubičky uvnitř kostky nebudou dvě, ale rovnou tři, čímž bude  dosaženo ještě většího pnutí a kostky tak budou v sobě držet ještě lépe.

Varianty zvažovaných mechanismů, které měly zajistit, aby se modely postavené z LEGO kostek nerozpadaly (zdroj:  LEGO Group ).

Poté, co byl lehce inovovaný návrh expresně zaslán do Kodaně, byla žádost o patent nové kostky LEGO přijata dánským patentovým úřadem právě v čase, který zmiňujeme v úvodu článku. Geniální design, díky kterému se v následujících letech stanou hračky LEGO celosvětovým fenoménem tedy nebyl výsledkem několikaměsíčního vývoje, jak se i historici zaměstnaní v LEGO Group do roku 2020 domnívali, nýbrž se jednalo o spontánní akci, která byla díky Godtfredovi realizována za neuvěřitelných pět dní.

Původní dánský patent na LEGO kostku (zdroj:  LEGO Group ).

A jak dopadła ona společnost Kiddicraft, bez které by asi dnes žádné kostky LEGO neexistovaly? Její zakladatel Hilary Page bohužel spáchal v roce 1957 sebevraždu, dle pozdějšího vyjádření jeho manželky však neměl ani tušení, že někde v uprostřed Dánska někdo okopíroval jeho vynález. LEGO Group pak v roce 1981 v rámci příprav na soudní bitvy o vypršený patent ke kostce LEGO odkoupila všechna práva k patentům Hilaryho Page za 45 000 britských liber. Samotná společnost Kiddicraft existovala i po smrti svého zakladatele, v roce 1977 ji koupila společnost Hestair, kterou zase v roce 1989 koupila společnost Fisher-Price, pod kterou značka Kiddicraft postupně zanikla.